V oblasti personalistiky se Veronika pohybuje více než deset let. Má zkušenosti jako personální manažerka výrobní firmy. Při rodičovské dovolené působí jako externí konzultantka v oblasti zavádění flexibilních forem organizace práce ve firmách a pomáhá také v oblasti náboru nových zaměstnanců a zaměstnankyň. Její silnou stránkou je umění vcítit se do potřeb ostatních a posouvat věci dál. Naslouchá potřebám jednotlivců a firem a na základě svých zkušeností hledá nejlepší možná řešení.
Životní krédo: Profesionalita s lidskou tváří a pozitivním myšlením.
Podílíte se na náboru zaměstnanců a zaměstnankyň do různých firem. O jaké pracovní pozice se jedná?
Převážně se jedná o pozice do administrativy, backoffice, do obchodních týmů, IT pozice a do konzultačních firem.
Využíváte při náboru sociální sítě? Jaké?
Určitě LinkedIn a Facebook, kde jde dobře zacílit reklama a zahrnuje to velké množství lidí. Občas Instagram, ale tam už musí mít daná firma vytvořené podmínky, musí mít zavedený profil nebo třeba ambasadory, Instagram funguje malinko na jiné bázi, než Facebook nebo LinkedIn.
Dlouhodobě se pohybujete mezi personalisty a personalistkami. V jakých situacích využívají k náboru LinkedIn?
V situacích, kdy obsazují např. odborné pozice, do obchodních týmů, ředitelské posty, manažerské posty, vedoucí týmů a určitě do personalistiky. Ale v dnešní době začíná být LinkedIn velmi rozšířeným nástrojem na obsazování pozic napříč celou firmou, záleží na strategii.
Prozradíte vaši náborovou strategii? Jak vyhledáváte vhodné kandidáty/ky na profesní síti LinkedIn?
Za mě existují 2 strategie. Jedna je ta, že firma má na LindkedIn svůj profil, vypíše inzerát a zaplatí si ho napřímo. Tím pádem inzerát zasáhne určitý okruh lidí, ke kterým chtějí, aby se to dostalo. A pak je druhá strategie, kdy firma vypíše inzerát, a dostává se k lidem pomocí ambasadorů. Ambasadoři jsou zaměstnanci firmy a pak lidé nějak spjatí s tou firmou, lidé, kteří propagují jejich práci, kterým se líbí jejich myšlenka, a posílají to dál. Následně se to dostává pomocí algoritmu k uživatelům LinkedIn.
Čím si vás LinkedIn získal?
Můžu zde vyhledat zajímavé lidi vhodné pro obsazovanou pozici, i když neposlali životopis do daného výběrového řízení. A vedle toho si mě teď získal svým obsahem.
V čem lidé na svých profilech na LinkedIn dělají podle vás největší chybu? Co jim na profilu chybí a vám by to pomohlo k rychlé orientaci?
Když LinkedIn vznikal, tak sloužil v podstatě ke zveřejnění životopisu. Dnes slouží jako byznysová síť a jsou na to 2 pohledy. Jeden je ten, že je člověk pasivní, to jsou víceméně kandidáti na pracovní pozice. A druzí jsou ti, kteří tvoří obsah LinkedInu, odborníci, majitelé firem, personalisté, obchodníci, manažeři, ambasadoři, konzultanti. Ty tzv. pasivní oslovují headhunteři. Proto je důležité, aby lidé hledající práci měli profil vyplněný kompletně, aby údaje byly aktualizované a odpovídalo to současnosti. Včetně kontaktních údajů, aby je mohli oslovit. Někdy tam lidé mají napsáno, že jsou otevřeni nabídkám, a když to tam nemají, tak se předpokládá, že jsou spokojeni se svou současnou prací. Pokud se jedná např. o pozici s přesahem do marketingu nebo PR, tam když personalista vidí, že uchazeč tvoří obsah na LinkedIn, tak je to pro něj signál, že s tím umí pracovat, může ho oslovit s nabídkou, pokud obsazují jemu vhodnou pozici nebo i když se sám hlásí na vypsané místo, je skvělé vidět, že nástroj používá.
Považujete za vhodné, aby zájemci o zaměstnání přikládali ke svému CV a motivačnímu dopisu také odkaz na profil na LinkedIn?
Myslím si, že dnes to není v personalistice plošně rozšířené natolik, aby kandidát posílal odkaz na LinkedIn místo životopisu. Doporučuji poslat CV a motivační dopis a doplnit ho odkazem na LinkedIn.
Setkala jste se s tím, že vás oslovují lidé hledající práci přímo přes LinkedIn?
Setkávám se s tím spíš na Facebooku. Určitě to beru jako plus pro daného kandidáta. Vidím, že si hledá cestu, jak navázat kontakt s firmou. Na druhou stranu oceňuji, když kandidát postupuje podle pravidel náboru, která má firma uvedené na svých stránkách. Je pak vidět, že je četl a nám to usnadňuje práci.
Co byste ve vztahu k sociálním sítím doporučila lidem, kteří hledají či mění práci?
Doporučila bych jim, aby na Facebooku neměli otevřený profil pro každého, aby zvažovali, co s kým sdílí. Co se týče LinkedInu, aby tam měli relevantní informace a měli profil kompletně vyplněný. A jak už jsem zmínila, LinkedIn je dnes prodejní síť, zároveň je to síť k vyhledávání uchazečů nebo informací o nich. Tady, když se tvoří obsah, tak je potřeba, aby byl odborný, nesdílí se soukromí, a pokud ano, tak to je s přesahem do pracovních záležitostí. A doporučila bych uchazečům, pokud je zajímá profesně nějaký směr, tak se přidat do okruhu stejně zaměřených lidí na LinkedIn. Aby je sledovali, aby se s nimi propojili a navnímali od nich obsah, jakým stylem oni pracují. Nebo když se zajímají o určitá témata, tak tam se toho dozví opravdu hodně. A navíc LinkedIn to podle svého algoritmu vyhodnocuje a zobrazuje vám relevantní příspěvky, které vás zajímají. Zvyšuje se tím šance propojení s tou správnou firmou jako potenciálním zaměstnavatelem. Pokud bude mít člověk málo propojení, tak se nedostane na ty správné obsahy. Tady nefunguje „přátelství“ jako na Facebooku, je to na bázi profesní sítě, a nikdo se na nikoho nebude zlobit, že si ho přidává, aniž by ho znal.
Jak vidíte budoucnost náboru prostřednictvím sociálních sítí?
Za posledních cca třičtvrtě roku se v ČR do sítě LinkedIn nově registrovalo přes půl milionu lidí. To je strašně velké číslo. Může to být covidovou dobou, že se vše stěhuje do digitálu. Což vede k tomu, že personalisté budou ve větší míře využívat pro hledání kandidátů právě LinkedIn. A protože je LinkedIn propojený s Google vyhledávačem, tak i personalista, který není na LinkedIn, se dostane k informacím uchazeče na LinkedIn. Předpokládám tedy, že tato forma náboru bude hrát v budoucnu stále významnější roli.