Petra Hottmarova
Přinášíme vám příběh zaměstnavatele, kterému záleží na svých lidech a kvalitním pracovním prostředí. Důkazem toho, je pan Kubeček, který věří, že žádný hendikep není překážka. Rozhovor s ním vám ukáže, že nic není nemožné a jak je důležité nebát se plnit si své sny.
V tomto čísle se podíváme tak trochu do naší kuchyně. Představíme age management, co to je a jaké jsou jeho principy? Ivana, zakladatelka Centra Kašpar usiluje o to, aby se lidem pod jejím vedením dobře pracovalo. I proto je age management zakotven v každodenním životě naší organizace.
Přidáme tipy, jak dát i vašemu zaměstnavateli šanci poskytnout vám podporu v každé životní situaci. A také vás pozveme na naší tradiční benefici Kašparovo taškaření.
Díky výtěžku z benefice Ušij tašku a zaměstnej člověka jsme pomohli desítkám dalších lidí, kteří přicházejí ve složité situaci a hledají své místo na trhu práce. Děkujeme!
Asi vás nepřekvapí, že když se člověk začne zevrubně zabývat svým pracovním životem, uvědomí si přitom i ledacos dalšího.
V dalším vydání zpravodaje Letem kašpařím světem přinášíme tipy od personalistky Veroniky, která při náboru ráda využívá sociální sítě. Inspirujete se příběhem Evy, která si práci našla díky LinkedIn. A nechybí ani letní termíny rekvalifikačních kurzů.
V oblasti personalistiky se Veronika pohybuje více než deset let. Má zkušenosti jako personální manažerka výrobní firmy. Při rodičovské dovolené působí jako externí konzultantka v oblasti zavádění flexibilních forem organizace práce ve firmách a pomáhá také v oblasti náboru nových zaměstnanců a zaměstnankyň. Její silnou stránkou je umění vcítit se do potřeb ostatních a posouvat věci dál. Naslouchá potřebám jednotlivců a firem a na základě svých zkušeností hledá nejlepší možná řešení.
Životní krédo: Profesionalita s lidskou tváří a pozitivním myšlením.
Převážně se jedná o pozice do administrativy, backoffice, do obchodních týmů, IT pozice a do konzultačních firem.
Určitě LinkedIn a Facebook, kde jde dobře zacílit reklama a zahrnuje to velké množství lidí. Občas Instagram, ale tam už musí mít daná firma vytvořené podmínky, musí mít zavedený profil nebo třeba ambasadory, Instagram funguje malinko na jiné bázi, než Facebook nebo LinkedIn.
V situacích, kdy obsazují např. odborné pozice, do obchodních týmů, ředitelské posty, manažerské posty, vedoucí týmů a určitě do personalistiky. Ale v dnešní době začíná být LinkedIn velmi rozšířeným nástrojem na obsazování pozic napříč celou firmou, záleží na strategii.
Za mě existují 2 strategie. Jedna je ta, že firma má na LindkedIn svůj profil, vypíše inzerát a zaplatí si ho napřímo. Tím pádem inzerát zasáhne určitý okruh lidí, ke kterým chtějí, aby se to dostalo. A pak je druhá strategie, kdy firma vypíše inzerát, a dostává se k lidem pomocí ambasadorů. Ambasadoři jsou zaměstnanci firmy a pak lidé nějak spjatí s tou firmou, lidé, kteří propagují jejich práci, kterým se líbí jejich myšlenka, a posílají to dál. Následně se to dostává pomocí algoritmu k uživatelům LinkedIn.
Můžu zde vyhledat zajímavé lidi vhodné pro obsazovanou pozici, i když neposlali životopis do daného výběrového řízení. A vedle toho si mě teď získal svým obsahem.
Když LinkedIn vznikal, tak sloužil v podstatě ke zveřejnění životopisu. Dnes slouží jako byznysová síť a jsou na to 2 pohledy. Jeden je ten, že je člověk pasivní, to jsou víceméně kandidáti na pracovní pozice. A druzí jsou ti, kteří tvoří obsah LinkedInu, odborníci, majitelé firem, personalisté, obchodníci, manažeři, ambasadoři, konzultanti. Ty tzv. pasivní oslovují headhunteři. Proto je důležité, aby lidé hledající práci měli profil vyplněný kompletně, aby údaje byly aktualizované a odpovídalo to současnosti. Včetně kontaktních údajů, aby je mohli oslovit. Někdy tam lidé mají napsáno, že jsou otevřeni nabídkám, a když to tam nemají, tak se předpokládá, že jsou spokojeni se svou současnou prací. Pokud se jedná např. o pozici s přesahem do marketingu nebo PR, tam když personalista vidí, že uchazeč tvoří obsah na LinkedIn, tak je to pro něj signál, že s tím umí pracovat, může ho oslovit s nabídkou, pokud obsazují jemu vhodnou pozici nebo i když se sám hlásí na vypsané místo, je skvělé vidět, že nástroj používá.
Myslím si, že dnes to není v personalistice plošně rozšířené natolik, aby kandidát posílal odkaz na LinkedIn místo životopisu. Doporučuji poslat CV a motivační dopis a doplnit ho odkazem na LinkedIn.
Setkávám se s tím spíš na Facebooku. Určitě to beru jako plus pro daného kandidáta. Vidím, že si hledá cestu, jak navázat kontakt s firmou. Na druhou stranu oceňuji, když kandidát postupuje podle pravidel náboru, která má firma uvedené na svých stránkách. Je pak vidět, že je četl a nám to usnadňuje práci.
Doporučila bych jim, aby na Facebooku neměli otevřený profil pro každého, aby zvažovali, co s kým sdílí. Co se týče LinkedInu, aby tam měli relevantní informace a měli profil kompletně vyplněný. A jak už jsem zmínila, LinkedIn je dnes prodejní síť, zároveň je to síť k vyhledávání uchazečů nebo informací o nich. Tady, když se tvoří obsah, tak je potřeba, aby byl odborný, nesdílí se soukromí, a pokud ano, tak to je s přesahem do pracovních záležitostí. A doporučila bych uchazečům, pokud je zajímá profesně nějaký směr, tak se přidat do okruhu stejně zaměřených lidí na LinkedIn. Aby je sledovali, aby se s nimi propojili a navnímali od nich obsah, jakým stylem oni pracují. Nebo když se zajímají o určitá témata, tak tam se toho dozví opravdu hodně. A navíc LinkedIn to podle svého algoritmu vyhodnocuje a zobrazuje vám relevantní příspěvky, které vás zajímají. Zvyšuje se tím šance propojení s tou správnou firmou jako potenciálním zaměstnavatelem. Pokud bude mít člověk málo propojení, tak se nedostane na ty správné obsahy. Tady nefunguje „přátelství“ jako na Facebooku, je to na bázi profesní sítě, a nikdo se na nikoho nebude zlobit, že si ho přidává, aniž by ho znal.
Za posledních cca třičtvrtě roku se v ČR do sítě LinkedIn nově registrovalo přes půl milionu lidí. To je strašně velké číslo. Může to být covidovou dobou, že se vše stěhuje do digitálu. Což vede k tomu, že personalisté budou ve větší míře využívat pro hledání kandidátů právě LinkedIn. A protože je LinkedIn propojený s Google vyhledávačem, tak i personalista, který není na LinkedIn, se dostane k informacím uchazeče na LinkedIn. Předpokládám tedy, že tato forma náboru bude hrát v budoucnu stále významnější roli.
Eva pečuje o dvě malé děti. Když se po rodičovské dovolené začala rozhlížet po novém zaměstnání, založila si LinkedIn a jak sama říká, vše se dalo do pohybu. Eva pracuje jako technik kvality v oddělení Warranty & Analysis ve firmě Webasto.
Na Centrum Kašpar jsem se obrátila během mateřské dovolené. Co všechno centrum nabízí jsem se dozvěděla díky přednášce, kterou Centrum Kašpar uspořádalo v mateřském centru Jablíčko.
Vaše poradkyně mi nejprve nabídli profesní testy. Na základě profesní diagnostiky jsem si vybrala a účastnila se PC kurzu, abych si oživila vše potřebné. Následně jsem se zapojila do skupinového kurzu přípravy na hledání práce, kde jsem se seznámila s profesní sociální sítí LinkedIn.
Když se blížil konec mé mateřské dovolené, začala jsem se rozhlížet po novém zaměstnání, neboť v mém původním se právě propouštělo. Bohužel jsem dostala výpověď, což mě velmi mrzelo. Ve firmě se mi líbilo a práce mě bavila. Založila jsem si LinkedIn a vše se dalo do pohybu.
Ano, byla jsem skeptická, neboť nejsem moc aktivní na síti Facebook, a proto jsem si zprvu LinkedIn nechtěla založit. Po založení profilu se mi začaly ozývat personalistky a také z agentur práce.
Ozvala se mi paní Shaferová, že jedna firma v Liberci hledá lidi na kvalitu a zda jim může poslat mé CV. Hned druhý den mi volala personalistka z dotčené firmy, šla jsem na pohovor a práci získala.
Po roce mi bohužel nebyla prodloužena smlouva, aktualizovala jsem si LinkedIn a svoji novou práci mám též díky LinkedIn. Vše proběhlo stejným způsobem. Agentura mě poslala na pohovor a já jsem uspěla.
Přiznám se, že na LinkedIn moc času netrávím, pouze jsem si ho založila a když bylo potřeba aktualizovala jsem informace a spustila informaci pro personalisty, že jsem otevřena novým pracovním příležitostem.
LinkedIn mi pomohl najít dvě práce. Pouze jsem si ho založila a upravila, když bylo potřeba.
Oslovily mě personalistky, které jsem si tzv. přidala do kontaktů. Nebo mě oslovovali z agentur práce a nabízeli mi příležitosti. Ozývají se na základě předchozích zkušeností a dovedností, proto je důležité si do LinkedInu doplnit všechny pracovní zkušenosti, ale také jazykové dovednosti atd.
K hledání práce jsem využila internet, kde jsem sledovala pracovní nabídky na Jobs.cz atd. Také jsem rozeslala své CV a motivační dopis, když mě nějaká nabídka zaujala.
Nejprve si napsat kvalitní CV a založit LinkedIn. Sledovat nabídky práce a sepsat motivační dopis, který je zaměřený přímo na konkrétní pracovní místo a firmu, aby zaujal. Vždy, než se uchazeč vydána pohovor, měl by si zjistit co nejvíce o dané firmě a pozici. Je dobré si po mateřské dovolené oživit angličtinu a počítače, neboť na každém pohovoru se zkouší z AJ a občas i z počítačů, i když to poté ani moc nevyužijete.
Carpe diem!
V tomto čísle zpravodaje vám ukážeme, jak efektivně získat zaměstnání. Přinášíme příběh Pavlíny, která si šla za svým cílem a díky tomu získala přesně takovou práci, jakou chtěla. Zaměstnavatelka Eva zase popíše, jakým způsobem ona hledá své zaměstnance a jak v její firmě probíhá nábor. V závěru zpravodaje najdete informaci o taškové benefici.
Eva Hrstková je zakladatelkou malé firmy OutdoorKWAK, která ve Vratislavicích šije prvotřídní spacáky a péřové oblečení. Zaměstnance si zatím hledat nemusela, protože si ji vždy ve správný čas našli sami. Jak sama říká, mohou za to strážní andělé. Eva je maminkou dvou malých slečen a původním povoláním učitelkou v mateřské školce.
Začínala jsem sama na mateřské dovolené v roce 2015, s roční holčičkou, kdy jsem se v šestém měsíci dalšího těhotenství začala z nudy učit šít péřový spacák. Zhruba za tři roky, kdy jsem se rozhodovala, zda se vrátit jako učitelka do MŠ, se mi do cesty připletl pán z Brna, který ode mě chtěl ušít spacák. Protože se mu moje práce líbila, napadlo ho mě oslovit s nabídkou spolupráce. A díky podpoře svého muže vznikl nápad, že spolu začneme podnikat na plno. Psal se rok 2019 a já přijala svoji první pomocnici, Karolínu B. rok na to mi osud přihrál Pavlínku P.
Protože jednoho dne zavolala, že by se se mnou chtěla hned sejít a pracovat pro mě. Obrátila se na mě s otázkou, zda jsem to já „co šije ty spacáky ve Vratislavicích“ a zda náhodou někoho nehledám. V tu dobu jsem nikoho aktivně nehledala, ale její pomoc přišla právě vhod, protože přišla o prázdninách, kdy je nejvíce poptávek po spacácích kvůli táborům.
V první řadě jsem zatím nikdy nevypisovala inzeráty, když někoho potřebuji, šíří se to samo, ústně. Myslím si, že ti, kteří si hledají sami aktivně práci, tak ta jejich iniciativa sama o sobě značí, že jsou aktivnější než ti, kteří čekají jen na nabídky od úřadu práce. S každým zájemcem se osobně setkám, zajímá mě jejich osobní život, postoje, jejich pracovní zkušenosti, jak si mě našli a proč chtějí pracovat právě u mě. Jako úkol vždy dostanou zpracovat podle mého návrhu například kabelku. K dispozici mají veškerý materiál, dostanou i možnost využití mých prostor a strojů. Zajímá mě, jak se s návrhem poperou. Zatím jsem vždycky na pomocníky měla štěstí nebo při mně stáli strážní andělé. Do cesty mi v pravý čas poslali toho pravého nebo tu pravou.
V první řadě vlastní inciativa, šikovnost a to, jak se poperou se zadaným úkolem. Potřebuji lidi samostatné, není tu pásová výroba. Na zadaném úkolu zjistím jejich estetické cítění, pečlivost a celkový přístup k zadanému úkolu.
Já jim ukáži, jak se to šije, dostanou zakázku, vysvětlíme si základní věci a pak už to nechávám na nich, dost často ani sám zákazník neví, co chce, proto nechávám prostor jejich fantazii.
(Pozn. redakce: Od zaměstnankyň od strojů zaznívá odpověď – je hodná, nekřičí 
)
Snažím se za každou cenu dodržet domluvené finance, obecně co slíbím, to dodržím. Snažím se vytvářet hezké a podnětné prostředí, v žádném případě nechci, aby tu cokoliv připomínalo pásovou výrobu.
Kreativitu, pečlivost, vysokou pečlivost, které učí i ony mě. A hlavně že mají pracovní návyky, ráno v 6,15 přijdou do práce a v 6,30 sedí u stroje. Úklid po sobě je samozřejmostí. Naučili mě, že svačina prostě musí být, jinak člověk nemá sílu. Na to i já sama dost často zapomínala.
Pavlína Preislerová, vyučená pánská krejčová, která našla svůj životní i pracovní směr.
Pavlína ráda cestuje do zemí, kde je teplo a moře. Sní o podzimu života, který stráví u moře s lidmi, které má ráda. Na své sny si dává pozor, protože se jí plní. Na volné noze byla od 18 do 35 let, šila vlajky. Po rozvodu nastoupila do továrny, ale pro její svobodomyslnou, tvořivou a dynamickou duši to bylo doslova vězení. Mluví plynně německy, a tak vyměnila těsné stěny továrny za pozici provozní restaurace v Žitavě, kam každodenně dojížděla. Nakonec se rozhodla pro návrat ke své profesi, k řemeslu, které opravdu umí, baví ji a naplňuje.
Všechno do sebe pěkně zapadlo, bydlím ve Vratislavicích nad Nisou a v OutdoorKWAK pracuji přes půl roku. Jsem takový rychlý člověk a když nejsem v práci šťastná, potřebuji to rychle změnit. Nejdříve jsem byla v zaměstnání, kde se šily stany, vážily třeba 55 kg. Byla to těžká práce a já musela skončit kvůli zádům a rukám. Pak jsem nastoupila do provozu, kde se šily technické a opakující se detaily. To nebylo nic pro mě, já potřebuji tvořit.
Hodně jsem se zajímala a zjišťovala si co by mohlo být pro mě a dozvěděla jsem se, že se u nás ve Vratislavicích šijí spacáky s nanotechnologií. Hned jsem si říkala, to je tvořivé, to by mě bavilo. Hledala jsem na internetu, kde se dalo, ale nikde nic. Pak přišel ten osudový okamžik. Náhodou jsem se bavila s jedním z hostů u mého muže v práci, který zrovna znal paní, která ve Vratislavicích šije spacáky. Okamžitě jsem tam volala a nabídla své služby. Odpověď byla: „Vy jste mi snad spadla z nebe!“. Zrovna potřebovali posilu. Druhý den jsme se sešli, zadali mi úkol ušít kabelku. Pak už slovo dalo slovo a já mohla nastoupit.
Máme dobrý kolektiv a skvělou šéfovou. Co slíbí, to dodrží, je na ni spoleh. Je tady klid po lidské stránce a pěkné pracovní prostředí. Pro mě je důležitý pocit vnitřní svobody. Šéfová mi poskytne prostor, můžu se realizovat. U každé zakázky mám příležitost vymýšlet a navrhovat postup, líbí se mi, že spolupracujeme a máme vzájemnou otevřenost a důvěru. Vážím si toho, že mám zpětnou vazbu od zákazníka na svoji práci. Vyhovuje mi flexibilní pracovní doba. Nevadí mi přijít do práce o víkendu, potřebnou práci odvedu, můžu vyjít vstříc, když je hodně zakázek. Naopak ráda využiji možnosti částečně si pracovní dobu přizpůsobit svým potřebám. Důležité je, že se na sebe můžeme spolehnout.
Myslím, že je na nás spoleh, dodržíme, co slíbíme, jsme pečlivé a odevzdáme kvalitní práci. Navzájem se inspirujeme. Jsem vyučená pánská krejčová, pracovala jsem v různých provozech i různých oborech, mám potřebné profesní návyky, přicházím v šest ráno, práce mi jde od ruky a mám ráda, když za sebou vidím výsledky. Je pro mě důležité vědět, že zákazník je spokojený, a potřebuji vidět spokojenou šéfovou.
Šéfová mi ukázala, co se tady šije. Pro mě byl složitý přechod z těžkých materiálů na ty jemné. Máme všechny postupy popsané, jenže to pro mě není. Materiál a postup si musím osahat. Nejsem zrovna typ na zapisování. Když to jednou ušiju, už navždy vím, jak to udělat. Šéfová to o mě ví, funguje nám to. Všichni si radíme, kolegyně jsou profíci, vyhovuje nám to spolu. Každou věc probereme, poradíme si, pomáháme si, vyjdeme si vstříc.
Hlavně nezůstávat tam, kde jsou nešťastní. Když je člověk nešťastný v zaměstnání, tak je nešťastný pořád. Jít si za svým, hledat a nebát se. Nebát se jít a oslovit, zeptat se. Při nejhorším uslyší, že to zrovna nejde.
Mám hodného pantera, těším se domů a vím, že tam je člověk, který žije pro mě a já pro něj. Toho si nejvíc vážím. Všechno musí být vyvážené, člověk potřebuje být spokojený doma i v práci. Pak to funguje. Když jsem se v mládí rozhodovala, co budu dělat, moje maminka říkala: „Pavlínko, řemeslo má zlaté dno.“ Tehdy jsem tomu nerozuměla. Dneska jí děkuji, že mě k tomu přivedla.
Kdo ubere jednou, ubírá celý život. Nebát se, být iniciativní a jít si za svým. To, co si vysníme, to se nám také stane.
